To, že různé skutečnosti můžou mít v různých kulturách jiné významy, asi nikoho nepřekvapí. Mě dneska v estonštině zaujal "soolaleib." Doslovný překlad je "chleba se solí" a doopravdy to může znamenat to, co si každý představí pod chlebem a solí. Soolaleib má ale ještě jeden význam. U nás bysme tomu asi řekli kolaudačka, čili nějaká uvítací party v novém bydlení. A jakou má spojitost chleba s večírkem? Přesně opačnou, než je tomu u nás. V Estonsku se chleba a sůl nosí jako dárek na kolaudaci, chleba je údajně dokonce upravený do podoby ježka - jsou v něm zastrkané zápalky.
Naproti tomu v české kultuře se chlebem a solí hostí návštěva. Nevím, nakolik se tenhle zvyk ještě někde dodržuje, řekla bych, že tak maximálně na nějakých folklórních slavnostech, ale u nás doma jsme si ho taky jednou vyzkoušeli. Přijela k nám totiž část rodiny, která bydlí na druhé straně republiky, takže se nevídáme moc často, a když jsme vymýšleli nějakou ptákovinu, abysme se po dlouhé době pobavili, napadlo nás uvítat je chlebem a solí. A musím nás pochválit, účel to splnilo - všichni jsme se pěkně spolu zachechtali.
Žádné komentáře:
Okomentovat